O HUDBĚ, O TVORBĚ A TAK DÁLE…

Hudba je odjakživa součástí mého života. Vyrostla jsem na klasické hudbě. Během šestiletého studia na Gymnáziu Jana Nerudy jsem měla nespočet veřejných koncertů a nastudovala mnoho písní a klasických árií pro soprán (W. A. Mozart, A. Vivaldi, L. Janáček…). Velké poděkování patří mé paní prof. Magdaléně Bělohlávkové a jejímu manželovi Janu Bělohlávkovi za jejich skvělé vedení.

Orientální hudbu jsem začala postupně poznávat společně se studiem orientálního tance. Může se zdát, že orientální hudba je velmi bezbřehá a neuchopitelná, ale pokud se na ni zaměříš blíž, zjistíš, že existuje mnoho hudebních žánrů, od klasiky až po modernu, je prezentována velkými orchestry (které vyrostly na tradičním hudebním uskupení takht) až po celý orchestr, který je možné rozeznít na jednom jediném nástroji a tím jsou orientální klávesy. Orientální hudební nástroje dělíme na rytmické (reprezentují specifické arabské rytmy) a na melodické (díky maqamu můžeme cítit celou škálu emocí). Orientální tanec, který se v průběhu vývoje profesionalizoval a přesunul na jeviště, dal podnět ke vzniku nových hudebních forem.

Tvořit v dnešní době autorskou hudbu, žánrově vyhraněnou, je velmi nevděčné poslání. I přesto bych to ráda zkusila. Produkovat a tvořit hudbu pro orientální tanec s autory, kteří žijí v mé blízkosti. Setkávání se s nimi je pro mě velkou inspirací. Díky, že nás na této cestě podpoříš zakoupením hudby z mé produkce.

Orientální hudba si mě získala díky velké pestrosti hudebních nástrojů, netradičních rytmů a podmanivých, emocionálních melodií. Spojení hudby a tance, vyjádření hudby tancem a hudební interpretace je pro mě při tvorbě choreografií nesmírně důležitá.