Baletní svět obohacený orientálními tématy a arabskou symbolikou se stává scénou pro mistrovská díla, která propojují tanec, hudbu a pohádkové příběhy. Pojďme se pdoívat na deset nejznámějších baletních děl s orientální tématikou.
I. La Bayadère od Ludwiga Minkuse (1877): Balet La Bayadère, vytvořený v roce 1877, nás zavádí do indického prostředí, kde se rozvíjí tragický příběh lásky mezi hinduistickou tanečnicí Nikiou a vojákem Solor. Příběh reflektuje společenské rozdíly a konflikty mezi tradicí a modernitou v koloniálním kontextu. Ludwig Minkus komponoval hudbu, inspirovanou orientálními melodiemi, aby podpořil atmosféru a taneční vyjádření baletu.
II. Scheherazade od Rimského-Korsakova (1910): Scheherazade, vytvořená v roce 1910, představuje interpretaci příběhů Tisíce a jedné noci. Nikolaj Rimskij-Korsakov, inspirovaný exotikou Východu, vytvořil hudební partituru, která reflektuje zájem o orientální kulturu v době ruského orientalismu. Balet se stává příležitostí pro ruské umělce, aby prozkoumali exotické a mystické prvky východních tradic.
III. Le Corsaire od Adolpha Adama (1856): Balet Le Corsaire, vytvořený v roce 1856, vychází z básnického díla, které bylo inspirací pro mnoho umělců té doby. Adolphe Adam komponoval hudbu, která nese znaky orientálních tónů, zatímco příběh pirátských dobrodružství odráží romantický zájem o exotiku v 19. století.
IV. Raymonda od Alexandera Glazunova (1898): Raymonda, vytvořená v roce 1898, je příběhem lásky odehrávajícím se ve středověkém Španělsku. Balet, inspirovaný eposy a romancemi té doby, kombinuje prvky orientálního tance s historickým námětem. Alexander Glazunov komponoval hudbu, která odhaluje vlivy španělských a orientálních melodií.
V. The Pharaoh’s Daughter od Cesare Pugni (1862): The Pharaoh’s Daughter, vytvořená v roce 1862, přináší do baletu exotiku starověkého Egypta. Cesare Pugni komponoval hudbu, která odráží touhu 19. století po archeologických objevech a fascinaci egyptskou kulturou. Příběh lásky mezi egyptskou princeznou a francouzským archeologem je rámován orientálními tanci a egyptskými prvky.
VI. Sheherazade od Michaela Fokina (1910): Michael Fokine vytvořil vlastní interpretaci Scheherazade v roce 1910, kde zdůraznil moderní pohyby a přinesl nový pohled na tradiční orientální tanec. Jeho verze reflektuje také dobu před první světovou válkou, kdy se umělci snažili zkoumat nové formy a směry v umění.
VII. Cléopâtre od Léona Minkuse (1890): Balet Cléopâtre z roku 1890 nás zavádí do starověkého Egypta a vypráví příběh slavné královny. Léon Minkus komponoval hudbu, která spojuje romantické prvky s exotikou orientálních tanců. Příběh Cléopâtry odráží evropský zájem o historii a exotické kultury.
VIII. Egyptian Nights od Johannese Brahmsa (1891): Egyptian Nights od Johanna Brahmse, vytvořená v roce 1891, je balet, který se prolíná harmoniemi klasicismu s orientálními prvky. Tanečníci a hudba vytvářejí atmosféru pyramid a písečných dun, zatímco romantický příběh podtrhuje evropský zájem o exotiku.
IX. The Golden Cockerel od Nikolaje Rimského-Korsakova (1909): Balet The Golden Cockerel, vytvořený v roce 1909, je inspirován ruskými pohádkami a orientální mytologií. Nikolaj Rimskij-Korsakov vytvořil hudbu, která spojuje ruské a orientální motivy, zatímco pohádkový příběh má svůj základ v ruských a orientálních pohádkách.
X. A Thousand and One Nights od Fikreta Amirova (1979): Moderní balet A Thousand and One Nights, vytvořený v roce 1979 Fikretem Amirovem, zkoumá orientální pohádkový svět novým světlem. Balet spojuje tradici s moderní interpretací, přinášející pohled na Orient skrze současný umělecký objektiv a reflektující politické a kulturní kontexty své doby.
Tyto balety nejsou pouze tanečními představeními, ale také odrazy společenských, kulturních a historických témat, která ovlivňovala tvorbu umělců v jejich době. Balety se tak stávají záznamem nejen tanečních dovedností, ale též živých historií, vyprávěných pohybem a hudbou. V tomto smyslu jsou orientalistické balety jako historické fresky, které nám umožňují cestovat v čase a prostoru. Skrze jejich pohyb, hudbu a příběhy můžeme nahlédnout do mysli umělců, kteří se snažili zachytit ducha své doby a přetavit ho do uměleckého díla. A tak zůstávají tyto balety nejen krásným uměleckým projevem, ale i vzácným průvodcem do kulturních a historických vrstev minulosti. Orientalistické balety nám přinášejí kouzlo Orientu na baletní pódium. Jejich hudební a taneční prvky nás vtahují do exotických světů, plných tajemství a krásy. Skrz tyto díla se otevíráme nejen výtvarným projevům, ale i bohatství orientální kultury a historie.
